Asi proto, že je krásné babí léto a nechci, aby ještě skončilo. Asi proto, že spoustu věcí je nejlepší psát za čerstva. A asi proto, že se to jednou může někomu hodit, pokud taky nepatříte k těm, co zrovna milují ležení v mapách. Proto jsem se rozhodla sepsat sem naše zážitky z Kréty, kde jsme strávili 11 nabitých dní.

Když jsme kupovali dovolenou, chtěli jsme typickou „family vacation“. Přijít do cestovní kanceláře, vybrat si z jejich nabídky kompletní dovolenou vhodnou pro rodiny s dětmi, letecky, s all inclusive, blízko moři a v pěkném hotelu.

 

Ale sami jsme pak zjistili, že nejšťastnější jsme stejně ve chvíli, kdy můžeme vyrazit za nějakým dobrodružstvím, ideálně po vlastní ose.

 

A tak jsem ráda, že se manžel nebál řídit půjčené auto v mnohdy drsných řeckých podmínkách a procestovali jsme kus ostrova a zažili věci, o kterých bychom na pláži na lehátku mohli jen číst. 🙂

Pláž Preveli

Pláž Preveli patří k jedněm z nejvíce fotografovaných míst na Krétě. Vlévá se zde totiž smaragdová řeka do azurového moře a lemují to palmy. Scenérie, na kterou se navíc díváte z výšky z útesu, což její kráse jen přidává.

 

 

K pláži se dostanete buď lodí ze sousední pláže Dionyssos (plavba stojí 8 EUR) anebo zaparkujete přímo na skále nad pláží (parkovné jsou 2E) a sejdete odhadem 250 – 300 přírodních kamenných schodů.

 

To je zážitek sám o sobě 🙂 takže na cestu zpět doporučuji zvolit buď večerní hodiny anebo se zásobit pitím. Schody ale vyšlápli i starší lidé a dokonce rodiny s miminky v nosítkách, takže se není potřeba úplně děsit…

 

Pláž je skutečně půvabná, ale co mě osobně zklamalo, byly všudy přítomné kamínky – na pláži i v moři. Ze všech fotek jsem měla dojem, že na pláži najdeme ultrajemný bílý píseček, ale pláž a vstup do moře připomínaly spíš typicky chorvatské koupání. Určitě tedy doporučuji boty do vody. Voda z řeky je navíc poměrně ledová a může být i zakalená, takže nejlepší koupání je v moři vlevo u skal, kde chlad řeky ze soutoku není už skoro cítit.

 

Po cestě můžete navštívit i ruiny kláštera v Preveli (Kato Preveli) a nověji vybudovaný funkční klášter v Preveli (Moni Preveli). My zvolili výšlap ještě více schodů, a to když jsme v horách zastavili u soutěsky Kourtaliotiko a sešli se podívat do skal na místní vodopád.

Jeskyně Melidoni

Návštěva jeskyně Melidoni byl pro mě osobně největší zážitek.

Jeskyně se nachází na úbočí kopce nad vesnicí Melidoni (úvodní fotografie článku je také pořízená odsud) a vstup do ní je zpoplatněn 4E. Už od vstupu je ale cítit silná energie celého místa a opravdu unikátní genius loci.

 

 

V minulosti byla jeskyně využívaná k bohoslužbám, což musel být opravdu magický zážitek, protože ticho, přítmí a klid, které zde panují, vás v útrobách jeskyně skutečně pohltí.

 

V novodobější historii ale sehrála mnohem silnější úlohu, a to když se do ní ukryli obyvatelé vesnice před Turky. Ti je nakonec objevili a požadovali, aby se jim vzdali. Když odmítli, zapálili u vchodu silné ohně a všechny v jeskyni udusili kouřem. Zemřelo zde víc než 300 lidí včetně dětí a na jejich památku je v hlavní síni jeskyně postavený sarkofág.

Pevnost Spinalonga

Pevnost Spinalonga se nachází na stejnojmenném ostrůvku a dostanete se k ní pouze lodí.

 

My zvolili nejkratší a nejlevnější plavbu, která vyplouvá každých 30 minut z protilehlé vesnice Plaka a stojí 7E za osobu. Naplnila se tak moje touha vyjet si na výlet lodí, aniž bychom tím strávili celý den nebo půl rozpočtu. Obvyklé výlety na Spinalongu trvají okolo 5 a více hodin a umí stát i přes 50E na hlavu.

 

Pevnost vybudovali Benátčané v 15. století, což je hezky vidět na zrekonstruovaných malých domcích, které dnes slouží hlavně jako galerie místní historie. V období druhé světové války byla ale využívaná jako hospic pro malomocné, a tak si člověk může zafilozofovat nad tím, jaké pro ně asi bylo dívat se na nedalekou pevninu a přitom vědět o svém osudu…

 

 

Procházka kolem pevnosti je poměrně nenáročná a zpestřit si ji můžete výšlapem schodů na trosky zdí, odkud je krásný výhled na moře plné výletních loděk, které tu navíc hraje hned třemi barvami.

 

Po návratu z pevnosti jsme si dali oběd v místní taverně Maria´s v Plaka. A i když je taverna umístěná u silnice a ne moře, jako jiné zdejší restaurace, a vypadá na první pohled obyčejně, jídlo zde bylo opravdu luxusní a celé prostředí maximálně čisté a útulné. Proto doporučuji. 😉

 

Agios Nikolaos

Pokud máte pronajaté vlastní auto a vydáte se do těchto končin, určitě zajeďte ještě do nedalekého městečka Agios Nikolaos, které je přirovnávané k malému Saint Tropez.

 

Cesta po pobřeží a skrz městečko Elunda trvá autem okolo 20 minut a nabídne tak nádherné výhledy na členité pobřeží osídlené různorodými malebnými domky, že vám srdce opravdu zaplesá. To moje mrzí jen fakt, že zmíněné pobřeží nebylo odkud hezky vyfotit…

 

Samotné městečko Agios Nikolaos má pak vyloženě přímořskou pohodovou atmosféru, s malými kavárničkami a bary rozesetými po krajích s výhledem na moře. Místní zvláštností je sladkovodní jezero Voulismeni, které se nachází uprostřed města. A pokud si vezmete plavky, můžete se na mnoha místech pohodově vykoupat.

 

 

Krétské obří akvárium

Cretaquarium se nachází jen kousek za hlavním městem Heraklion v bývalé budově americké armády. Pokud byste na Krétě zažili celý den špatného počasí, bude se vám hodit i přilehlý Dinosauria Park.

 

Vstupné stojí dospělého 10E a upřimně mě překvapilo, kolik je toho za poměrně nízkou cenu k vidění. Nejvíc nadšená byla samozřejmě dcerka, která konečně viděla živého žraloka, platýse, mořského koníka, efektně nasvícené živé medúzy, ale i rybičku Nemo! Úspěch zaručen. 🙂

 

Rethymno

Městečko Rethymno je dobře dostupné i autobusovou dopravou, pokud jste ubytovaní na trase mezi městy Chania a Heraklion. Rethymno je se svými cca 30 000 obyvateli na naše poměry maličké, ale na Krétě je třetím největším městem.

 

Za shlédnutí určitě stojí centrum městečka a všechny jeho malebné úzké uličky. Můžete si zde posedět v jedné z mnoha kaváren, taveren či restaurací a také nakoupit suvenýry a typicky krétskou produkci, ke které patří nejen kosmetika a olivový olej, ale i kožené výrobky.

 

Obecně platí, že čím více zahnete z hlavních ulic, tím nižší jsou ceny v restauracích a o to větší klid budete mít také na jídlo. Častou položkou na menu místních taveren jsou tzv. „mezze“, nebo-li malé talířky s typickými řeckými jídly, které se obvykle prodávají rovnou po několika kusech (obdoba španělských tapas).

 

My si objednali 6 mezze a ochutnali tak tři druhy masa v různých úpravách, tzatziky, zapečený lilek a řecký hummus. Překvapivě jsme se najedli všichni tři dosyta a ochutnali jsme něco odlišného od all inclusive v hotelu.

 

 

Pokud chcete mít celé město jako na dlani, vypravte se trochu do kopce na benátskou pevnost Fortezza. Vstupné zde stojí 4E na osobu a areál pevnosti je dost rozlehlý na to, abyste tu strávili klidně i hodinu. Najdete zde jak zbytky hradeb, ze kterých je výhled na město, okolní krajinu i moře, tak zachovalé budovy, kostely a mešity, které slouží převážně jako lokální galerie.

 

Chania

Město Chania bývalo dříve hlavním městem, než se jím stal Heraklion a i zde je velký vliv benátské kultury. Centrum města připomíná svými uličkami s kavárnami a obchody městečko Rethymno, a tak můžete polemizovat se svou drahou polovičkou, které z těchto dvou měst se vám líbí víc.

 

U nás vyhrálo Rethymno, ale pouze do doby, než jsme v Chanii navštívili benátskou část s malebnými malými domky, přístavem a majákem. I tady se snadno dobrovolně ztratíte v malých uličkách a mnohé z nich nabízejí nejen pohoštění, ale opravdu luxusní a stylové ubytování pro turisty. Dokonce si můžete pronajmout i celý benátský domek pro svůj pobyt.

 

 

V okolí Chanie se pak nachází mnoho překrásných pláží, které nabízí opravdu odpočinkové koupání. Nás nadchla dlouhá pláž Peristeras, která se táhne jen kousek od dálnice z Chanie na Heraklion, zhruba v polovině cesty mezi Chanií a Rethymnem, auta zde ale vnímat nebudete.

 

Pláž Peristeras je dost dlouhá na to, aby si zde svůj klidný kousek našel každý. Můžete zaparkovat u jedné z mnoha taveren, které jí lemují a využít jejich občerstvení a lehátka na pláži zdarma. Anebo si jen najít svůj volný kousek a v klidu rozložit ručník. Pláž má jemný písek, dlouhý pozvolný vstup do moře a samozřejmě řecky azurovou vodu. Nacházejí se tu také rozličné mušličky a oblázky, takže si na své přijde opravdu každý. 🙂 Pro koupání s dětmi a nekonečné stavění hradů z písku jako dělané…

 

Bali

Na závěr bych ráda doplnila, že jsme celou dobu bydleli v městečku Bali na severu Kréty. Městečko je dnes ryze turistické a je dobrou výchozí polohou pro mnoho typických výletů po Krétě (výše zmíněná místa, ale i Knossos, safari v horách apod.).

 

Sever Kréty je obecně dost větrný, a tak i když je tu moře teplé a pozvolné a pláž má jemný písek, nečekejte, že to bude každý den na koupání. Z 11 dnů, které jsme v září strávili na Krétě, se určitě čtyři dny nešlo v moři koupat kvůli velkým vlnám. Když ale vlny přestaly, bylo moře pořád čisté, což mě docela překvapilo. Žádné medúzy, haldy mořské trávy ani plastový odpad.

 

Městečko Bali je pak samo o sobě dobře vybaveno rozličnými krámky, tavernami i bary a nabízí vcelku klidnou dovolenou. Bali je hodně kopcovité, takže jeho uličkami nebudete nejspíš procházet každý den. Jezdí zde ale malý vláček, který je oblíbenou atrakcí pro turisty a sveze vás za 3E z jednoho konce města na druhý anebo za 6E kolem dokola.