Skoro ze dne na den jsme se ocitli v domácí karanténě. Můžeme ven, ale… Můžeme být celé dny doma, ale… Jako by život ztratil svou rovnováhu a přirozený chod. Ale v každé situaci je mnoho pozitivního. Jen je možná potřeba přerovnat si některé vnitřní principy a priority.

 

1) Tady a teď

Pokud jste někdy zkoušeli řízenou meditaci nebo praktikovali jinou formu „mindfulness“, určitě víte, co je přítomný okamžik.

 

Přítomný okamžik je stav, kdy se snažíme maximálně vnímat to, co je TADY a TEĎ.

 

Neřešte minulost, protože tu už nezměníte. Neplánujte budoucnost, protože tu nepředpovíte. Podívejte se jednoduše kolem sebe a zkuste nekriticky zhodnotit, co to s vámi dělá.

 

Těší vás, že venku už často svítí sluníčko, nebo spíš štve, že nemůžete pořádně ven? Baví vás, že je teď rodina víc pohromadě, nebo už potřebujete víc osobního prostoru a ticha? Cítíte se teď osamělí nebo to berete jako šanci na osobní rozvoj?

 

Na každou situaci existuje řešení. Jen je potřeba nebát se jí postavit a nebát se kvůli tomu vystoupit ze své komfortní zóny = něco udělat, cokoliv, i kdyby to byla jen maličkost. 🙂

 

Když vás ubíjí časté vaření, věnujte chvilku o víkendu tomu, že si naplánujete jídelníček na týden dopředu. Nebo na internetu najdete recepty, které se dají vařit ve velkém a vystačí tak na několik dní (případně se dají zamrazit a za pár týdnů zase vytáhnout).

 

Když nevíte, kde vám hlava stojí, protože pracujete z domova a děti mají nekonečné množství domácích úkolů/požadavků. Sedněte si dohromady a vymyslete režim, který bude vyhovovat všem. Zohledněte, jestli jste spíš sovy nebo skřivani, jaké máte všechny povinnosti v průběhu dne a kdy se vám i dětem nejlépe soustředí. Není ostuda každý den říct „tak a teď potřebuju hodinu jen pro sebe, abych se vám mohl/a zase věnovat po zbytek dne“.

 

Když máte pocit, že od rána do večera jen uklízíte, zkuste najít takovou rutinu, kdy každý den uděláte trochu a v týdenním součtu bude přitom všechno hotovo. Pro mě funguje pondělí a úterý jako prací den, tím nemusím po zbytek týdne kontrolovat koš se špinavým prádlem a prostě to už pustím z hlavy. Středa a sobota pro úklid podlah, pátek na mytí koupelny a záchoda. Každý večer také poklidím kuchyň a zapnu myčku. Ráno se tak vzbudíme do uklizené kuchyně a nový den může začít…

 

Současná situace se možná už nebude jen tak opakovat a tak ji berte víc jako příležitost. Nemá smysl upínat se jen k budoucnosti a návratu do normálu a pak zjistit, že nám měsíce života protekly mezi prsty, protože jsme se je snažili jen překlepat.

 

2) Žít ze své vlastní podstaty

Každý z nás má v sobě něco, k čemu přirozeně tíhne, jakmile má volný čas nebo se chce odreagovat.

 

A tak můj článek není dalším návodem na to, jak teď začít cvičit, učit se jazyky, hrát na klavír nebo trénovat doma na to, že pokoříte Mount Everest, hned jak to půjde.

 

Zkuste si jednoduše uvědomit, co je to „něco“, co vás dělá přirozeně šťastnými a bude vás bavit možná až do důchodu.

 

Pro mě je to vaření – kreativní činnost, u které jsem ve svém živlu a ještě si uvařím cokoliv, na co mám zrovna chuť. 🙂 A tak klidně do nekonečna zkoumám různé recepty, kuchařky a vařím klidně i třikrát denně. Jasně, že si od vaření dám někdy pauzu a vyčistím si hlavu, ale vždycky se k němu zase časem ráda vrátím.

 

Pro manžela je to sport – kompenzace k mentální práci, možnost překonávat své limity, zlepšovat se tvrdou prací. A tak trochu cvičí, snad i když je nemocný, a ideální víkend je pro něj ten, který strávíme pohybem venku. A pro dcerku kreslení.

 

Co je vaše přirozenost? Vaše vlastní podstata, se kterou jste se už možná dost dobře narodili? Když si ji uvědomíte, najdete princip, který vás vždy dokáže vrátit do rovnováhy.

 

A tím se volně dostávám i k poslednímu důležitému bodu. 🙂

 

3) Buduj si osobnost

Nedávno jsem narazila na hezký citát, který zněl „bored people are boring“, čili „lidé, co se nudí, jsou nudní“.

 

Aniž bych se chtěla kohokoliv dotknout, věřím, že je to pravda.

 

Kdybych měla něco vzkázat svému mladšímu já, řekla bych jí „hlavně si buduj osobnost“. Krása je pomíjivá a není vším. Ale vlastní hlava, vlastní názory, které dokážeme formulovat a diskutovat dál, zkušenosti, zájmy, ale i vlastní chyby! Ty všechny nás opravdu utváří a hlavně odlišují od ostatních.

 

A pak nepotřebujeme ostatní, aby nás bavili, protože se sami nudíme. Nepotřebujeme do nekonečna sledovat televizi nebo hrát hry, jen aby volný čas nějak utekl. Nepotřebujeme neustále nakupovat, jen abychom zaplnili nějakou díru.

 

Místo toho se nám otevírá celý široký svět možností, jak na své osobnosti dál pracovat. Jak trávit čas sami se sebou, aniž bychom měli pocit, že jsme osamělí nebo bezradní. Na konci dne je to hrozně osvobozující. 🙂

 

If you find trust in yourself you will always know how to live.

 

Když najdete důvěru sami v sebe, budete vždy vědět, jak žít.

 

A tímto mottem bych svojí dnešní úvahu nad domácí nudou a prudou zakončila. 🙂

 

Napište mi na chat, jak to máte teď doma nebo v životě vy. Aspoň se můžeme vzájemně povzbudit. 🙂