S přechodem z léta na podzim se děje jedna z největších změn v průběhu roku. Počasí se někdy zlomí úplně ze dne na den a podzimní dny a večery jsou hned výrazně jiné, než ty letní. Když odchází sezóna, nastává skvělý čas nechat jít i spousty dalších věcí. Staré zvyky, obtížné vzpomínky, věci, které již patří do minulosti. Stejně jako letní šatník. 🙂 Proto je tématem pro říjnovou výzvu opouštění, odcházení či umění „nechat to jít“…

 

téma měsíce: odcházení, opouštění starého či nefunkčního pro uvolnění prostoru pro nové

barva měsíce: zemitě hnědá

 

 

1. úkol: Šatník

Začneme od nejlehčího, a to přechodu na podzimní šatník. Tohle je totiž změna, která se moc odkládat nedá. 🙂

 

Sezónní šatník je skvělým nástrojem, jak zhodnotit to, co máme ve skříni a promyslet si znovu svůj osobní styl. Dokoupit takové kousky, které k němu budou pasovat (namísto kousků, které se nám v obchodě líbí, ale doma zjistíme, že k ničemu moc nepasují) a odložit dočasně věci, které stejně chvíli nosit nemůžeme.

 

Tak posbírejte ve své skříni všechny letní šaty, tílka, kraťasy, slamáky a žabky. Ujistěte se, že jsou čisté a nic jim nechybí. A pak je uložte na horní police nebo do látkových či papírových krabic.

 

Je to jako závan čerstvého vzduchu. A také skvělý nástroj proti podzimnímu splínu.

 

Když je totiž venku už sychravo a otevřeme skříň, která na nás na první dobrou dýchne podzimními barvami, hřejivými materiály a texturami, je snazší se ráno obléknout a vypravit ven s lepší náladou. Než když svůj oblíbený svetr budeme hledat za záplavou letních šatů a litovat, že tyhle lehké teplé dny jsou na dlouho pryč. 😉

 

 

2. úkol: Staré zvyky

Zlom na novou sezónu nám dává šanci opustit i staré zvyky, které nám už dlouho nevyhovují. Ale udržitelným stylem!

 

Vždycky, když se snažíme o změnu stylem „tak a teď udělám tlustou čáru a od zítra to bude už jen jinak“, sami sebe tím rovnou odsuzujeme k neúspěchu. Tělo ani hlava totiž nejsou na tak radikální změny stavěné a po pár dnech nebo týdnech začnou bojovat proti nám. Chtějí se vrátit ke svému „starému, dobrému, osvědčenému“.

 

Proto pokud chcete něco zásadněji změnit, začněte od trošky. Trochu změním dnes a až ve chvíli, když si to plně zažiju a zautomatizuju natolik, že nad tím nemusím skoro ani přemýšlet, je čas na další malý krok. Tímhle způsobem možná změna trvá déle, ale zase je mnohem jistější, že uspějeme.

 

Když dnes změníte 1 % svých zvyků, nebudete se za rok stačit divit, kam až jste tou změnou došli. Protože malé změny jsou jako sněhová kulička, postupně se nabalují! A navíc vám mohou otevřít nové obzory a témata, na která byste dřív ani nepomysleli.

 

Pokud chcete jíst zdravěji, začněte třeba tím, že klasické přílohy nahradíte zeleninou. Nebo pečivo na večeři nahradíte miskou výživné polévky. Když vám to přejde už automaticky do krve (což může trvat klidně i několik týdnů), přidejte další malou změnu jako třeba zdravější svačiny nebo snídaně.

 

Když chcete začít sportovat, nemá smysl hned běžet pro permanentku do fitka a doufat, že utracené peníze nás přimějí chodit tam pravidelně. Klidně začněte každodenní procházkou (ráno nebo večer, podle toho, kdy jste se chystali cvičit). Když za pár týdnů zjistíte, že vám nedělá problém vypravit se na procházku pravidelně i bez ohledu na počasí nebo jiné komplikace, víte, že můžete přejít na další krok.

 

Nebo když se chcete třeba posunout v učení cizího jazyka. Nevracejte se znovu a znovu na stejné začátky, ale zkuste novou malou aktivitu. Třeba si pustit svůj oblíbený seriál, který znáte skoro nazpaměť, v anglickém originále. Nebo si najít zájmový blog v cizím jazyce a každý den na něm přelouskat aspoň krátký článek. Nebo na YouTube někoho, kdo publikuje krátká videa v cizím jazyce na téma, které vás baví a každý den si jeho tvorbu pustit. Možná vám bude chvíli trvat zvyknout si na jeho slovník nebo tempo řeči, ale časem uvidíte lepší pokroky, než když budete listovat stále stejnou učebnicí a dělat stejné procvičovací úkoly.

 

 

3. úkol: Přítomný okamžik

Pokud chcete s něčím začít znovu a lépe, nebo se jen jednoduše přestat zabývat něčím negativním, nejsnazší a současně nejsložitější cestou k tomu je naučit se soustředit na přítomný okamžik.

 

Přestat řešit minulost, protože tu už nezměníme.

 

Přestat řešit budoucnost, protože tu stejně nenaplánujeme.

 

Zní to možná jednoduše, ale málokdo to ve své povaze od přírody opravdu máme. 🙂 Proto je tenhle úkol takovým vědomým cvičením vlastní mysli.

 

Kdykoli si uvědomíme, že opět myslíme na něco, co již bylo a trápíme se tím, pomáhá se pořádně nadechnout a říct si „co bylo, bylo“. Staré chyby třeba už nikdy nenapravíme, ale můžeme se z nich opravdu poučit do budoucna a aspoň je neopakovat. Staré křivdy už také nezměníme, ale můžeme je brát jako součást naší dnešní osobnosti. A budovat si osobnost je za mě jedna z nejdůležitějších věcí v osobním životě!

 

Naopak kdykoliv se stresujeme ohledně budoucnosti, pomáhá víc, než kdy jindy, soustředit se na to, co je tady a teď. Obzvlášť letošní rok nám všem dost ukázal, že budoucnost je v našich rukou jen „odsud posud“.

 

Když jsem byla kdysi s dcerkou na mateřské dovolené, dlouho dopředu jsem se stresovala, jak to jednou bude se školkou a mým návratem do práce. Promýšlela jsem milion scénářů a možností a měla nejednu bezesnou noc. A nakonec se vše poskládalo přesně tak, jak to mělo být. Od té doby jsem se naučila budovat si důvěru sama v sebe a to, že zvládnu vše, co mi život postaví do cesty.

 

Každá životní překážka je určitou lekcí. Pokud se naučíme si důvěřovat, být flexibilní ve svých plánech a nekomplikovat si život přehnaným promýšlením různých scénářů (je to těžké, já vím!). Soustředit se na to, co je tady a teď a až pak řešit další věc. A nespoléhat na ostatní, ale naučit se rozhodovat sami za sebe i s tím, že to vždy nemusí být nejlepší rozhodnutí. Lepší dárek sami sobě dát nemůžeme. 🙂

 

 

4. úkol: Zásoby na zimu

Říjnovou výzvu zakončíme ryze praktickým úkolem na lehčí notu!

 

I když nejsem velkým zastáncem dělání si zásob, na zimu je to více než praktické. Proč běhat každý týden do velkého marketu, trávit nakupováním hodiny času a v současné době i riskovat, že si kromě nákupu domů doneseme i nechtěný bacil. Když jsou věci, které nám v zásobách vydrží dlouhou dobu a při troše fantazie umožní uvařit různá jídla ze stejné suroviny.

 

A tak projděte svou domácí spíž, vyřaďte vše, co je prošlé nebo poškozené a sepište si, co by bylo dobré doplnit.

 

Nám na zimu nechybí zásoba domácích marmelád, které se dají použít ráno do ovesné kaše, večer na palačinky nebo i místo ovoce do koláče. Také si dělám svou bylinkovou sůl, která ochutí jídlo namísto kupovaného bujónu. A nedám dopustit na mrazák.

 

I mrazák většinou před nástupem chladných měsíců projdu a protřídím. Ideálně si pak sepíšu, co máme v každém jeho šuplíku, protože mrazák umí být slušnou černou dírou na jídlo. 🙂

 

Se seznamem mražených věcí, které máme k dispozici, se mi lépe plánuje vaření během týdne. Mám představu, kolik letního ovoce a zeleniny máme ještě k dispozici, než přejdeme k tomu kupovanému. A taky nemusím pracně vzpomínat, jaké zbytky hotového jídla jsem si zamrazila na ty dny, kdy je potřeba vařit jen pro jednoho.

 

Díky tomu se nestává, že bychom z mrazáku vyhazovali zkažené nebo příliš staré jídlo a ušetříme i na týdenních nákupech (čas i peníze). Když si aspoň na chvilku sednu a zamyslím se, jak zužitkovat nashromážděné zásoby. Všechny nápady si píšu jako seznam do bloku a postupně si z něj odškrtávám, stejně jako škrtám pryč ty věci, které jsme z mrazáku už snědli.

 

 

Říjnová výzva je trochu víc filosofická, než obvykle. Sama totiž věřím, že s nástupem chladnějších měsíců nastává přirozeně čas trochu víc se stáhnout domů i do sebe a zamyslet se nad tím, co nám v životě vyhovuje, jakou cestou chceme dál jít a co je pro to potřeba udělat nebo změnit.

 

Tak přeju i vám klidný introvertní říjen. 🙂